Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak to všechno začalo.

5. 6. 2009

Poprvé jsem se s bunkry setkal roku 2001 při návštěvě muzea v Hlučíně - Darkovičkách, kde se rozprostírá areál sestávající z několika opravených bunkrů a vojenské techniky. Když jsem navštívil tamní muzeum v objektu MO S-19, napadlo mě, že bych také mohl nějaký bunkr v pohraničí opravit. Pořídil jsem si několik knížek a zjistil, že mám opravdu nevýhodné bydliště, téměř přesně uprostřed republiky - PŘEROV. Když jsem spočítal, kolik peněz by stálo jen pouhé dojíždění na bunkr, zhrozil jsem se. Jako jediné možné řešení se jevilo najít bunkr někde blízko bydliště. A ono se to podařilo! Spolužák ze střední školy (David Fordey) mě v říjnu 2004 upozornil na existenci pozorovatelny v polích u Dluhonic a zdevastovaná, křovím obrostlá pozorovatelna začala psát novou kapitolu své historie.

Po objevení pozorovatelny jsem se ihned dal do práce. Můj původní plán byl takový, že nejpozději do Vánoc budu mít pozorovatelnu v osobní vlastnictví. Začal jsem psát dopisy, maily a čekal jsem na odpovědi. Psal jsem všude. Nevěděl jsem KDO je majitelem pozorovatelny. Ministerstvo obrany, Krajský úřad v Olomouci, Civilní obrana - Bechyně, VUSS Olomouc a další instituce byly bombardovány žádostmi. Nakonec jsem zašel na Krizové řízení města Přerova, kde mne odkázali na hasiče. No a na hasičárně jsem byl téměř doma, neboť jsem narazil na bývalé členy CO. Ti mi velice ochotně poradili, že pozorovatelna je majetkem chemických závodů Precheza a.s. Po příchodu do továrny, jsem si začal připadat jako v pohádce. Byl jsem doveden ke kouzelnému dědečkovi, který měl před sebou počítač, nahlédl do něj a prohlásil, že: "Vše je jasné, pozorovatelna je vedena jako nepotřebný majetek a my se toho rádi zbavíme." Musel jsem však počkat na výroční zasedání závodu, které schválilo mnou podanou žádost o odkoupení pozorovatelny. Nyní jsem opět musel čekat, až bude napsaná smlouva. To také nebyla žádná sranda, neboť pozorovatelna jakožto utajený objekt není veden v žádném katastru. Naštěstí se vše podařilo a opět jsem směřoval do chemičky, tentokráte již s penězi. Poslední překážkou byla paní v pokladně, neboť nevěděla, co má napsat do knihy příjmů. Nakonec se mi podařilo jí vysvětlit, co to je pozorovatelna a Civilní obrana a paní s vykulenýma očima to zapsala. Když jsem vyšel z továrny ven, hustě pršelo. Ale mě to nevadilo. V kapse mě hřál ten malý kousek papíru, který úředně potvrzoval, že nyní jsem majitelem pozorovatelny u Dluhonic.

Po 1221 dnech papírování, se tedy uzavřela další kapitola historie pozorovatelny. Nyní změnila majitele.

Když jsem začal opravovat, vyvstanul jeden zásadní problém: JAK?

Musel jsem vyřešit zásadní problém a sice do jaké podoby/ doby budu pozorovatelnu opravovat? Rozhodl jsem se pro 60.léta, kdy pozorovatelna zastávala nejvíce úkolů a byl na ni kladen velký důraz v rámci průzkumu.

ALE toto rozhodnutí jsem částečně omezil, neboť nechci likvidovat pozdější doplňky a opravy pozorovatelny, pokud to není nutné. Např. venkovní stolek z počátku 80.let nijak neruší celkový dojem, i když jde o pozdější doplněk. Naproti tomu došlo k odstranění pozůstatků elektrifikace. Šlo o výsledek modernizace v 70. letech. Okolo prostupů však do pozorovatelny zatékalo a navíc zde původně elektřina nebyla.

Při opravách jsem se snažil co nejvíce napodobit původní stav. Např. průzkumem omítek, barevnosti nátěrů apod. Pokud si nejsem některou věcí jistý, raději vše ponechávám v takovém stavu, abych mohl později danou věc správně opravit. Právě při průzkumu nátěrů jsem zvolil variantu původního vzhledu, bez ohledu na pozdější přetření.

Stručný průběh rekonstrukce:
V roce 2007 proběhly první rekonstrukční práce, které se zaměřily na úklid pozorovatelny a likvidaci náletových křovin.

V rozmezí let 2008 a 2009 proběhla vlastní rekonstrukce celého objektu. Jádro prací spočívalo v opravě vnějších omítek, úpravy okolí objektu a shánění původního vybavení.

Na konci léta 2009 proběhlo první otevření pro veřejnost.

Poté následovala odmlka, kdy jsem veškeré síly vrhnul na psaní knihy o pozorovatelnách CO. Kniha vyšla v prosinci 2015. Jedná se o jedinou knihu na toto téma vůbec.

Mezitím se však ozval starý shnilý záchod, zpuchřelá izolace střechy a navlhlé omítky u vstupu......

V roce 2016 jsem proto zahájil druhé kolo oprav pozorovatelny. Provedl jsem novou izolaci střechy pomocí silné asfaltové lepenky a nyní připravuji opravu omítek a nové nátěry.